8. Noční dobrodružství

28. října 2011 v 15:47 | Marcelka |  Jelen a Laň

Tak a je tu další , je to zatím nejdelší kapitola, co jsem kdy napsala má 1 462 slov. Doufám, že si její čtení užijete stejně jako já její psaní.



"Nechápu, jak si mě k tomu přemluvil, vždyť to bylo jasné porušení školního řádu," řekla Lily tichým, ale naštvaným hlasem.

"Já že jsem tě přemlouval? Moc dobře si ještě vzpomínám, jak si mě včera strkala ze společenské místnosti na chodbu," argumentoval James.

"Kdyby aspoň ten tvůj plánek pořádně fungoval."
"Pobertův plánek funguje skvěle, to ty jsi nedávala pozor, jak jsem ti říkal."
"Takže je to všechno moje vina?" zvýšila Lily hystericky hlas.
"Můžeme za to oba rovným dílem," ukončil James naprosto klidným hlasem jejich slovní přestřelku.

Lily, byla ráda, že to řekl, moc dobře ale věděla, že to není pravda.

***

Když se konečně vrátila znovu do Bradavic, tak v celém hradu panovala podivná nálada - vědomí, že zase začne škola. Pro sedmé ročníky to znamenalo písemnou část zkoušek OVCE, kterou si měli v pondělí zkoušet nanečisto.
Její kufr na ni už čekal v jejím pokoji. K její smůle v pokoji nikdo nebyl, nevídané bylo i to, že tam byl pořádek. O prázdninách dostala od Annie velice zajímavý dopis. Svěřovala se jí, že má nějaké velké tajemství a že se těší, až si konečně popovídají. Lily, nesnášela dopisy, kde se zmiňuje o něčem velkém a nikdy jí neřekne žádné podrobnosti.
Při vybalování svého kufru vtrhla do jejich pokoje Mary McDonaldová.

"Nazdar Lily, tak jak sis užila vánoce u mudlů?"
"Bylo tam moc krásně, jako každý rok," odbyla ji stručnou odpovědí. "Nevíš kde je Alice?"
"To netuším, skoro vůbec jsem ji teď o prázdninách neviděla," odpověděla Mary, a protože byla trochu drbna, tak pokračovala, " dokonce tady nebyla ani v noci."
"To je nějaká blbost ne? Nebyla ve společenské místnosti?"
"Ne nebyla, zkus se zeptat Pottera, ten by o ní něco mohl vědět," řekla Marry a zmizela v koupelně.
"Proč Potter?" zeptala se ještě, ale Marry už jí přes dveře koupelny neřekla ani ň.
"Tak fajn," řekla si Lily pro sebe.

Lily teda neměla moc chuť mluvit s Potterem, aspoň teď ne. Kvůli tomu se vydala do knihovny s cílem učit se na zítřejší testy nanečisto. Trochu doufala, že tam konečně potká Annie. Po pěti hodinách se znovu vrátila do svého pokoje a hlavu měla plnou kouzelnických nesmyslů. Rychlím pohledem přejela pokoj a našla pouze Marry zachumlanou ve své posteli. Alice nikde.

"To mi neříkejte, že se propadla do země," řekla si pro sebe. Marry jí zřejmě nějak podvědomě vnímala, protože jí zrovna dala odpověď v podobě krátkého zachrápání.

Její postel byla moc pohodlná a její zahřívací kouzlo působilo perfektně. Jenomže jí něco nedalo spát. Pořád si v duchu opakovala ta samá slova. "Jak kruci začíná odpověď na otázku č. 7?"Hned jí bylo jasné, že to musí za každou cenu zjistit, jinak neusne.

Přehodila přes sebe svůj fialový župan a vydala se pro knížky do společenské místnosti. Tam, ale narazila na svého obdivovatele.

"Nazdar Pottere, co tvoje hlava? Zeptala se a hledala škrábance, po kterých už nebyla sebemenší stopa.
"Myslím, že funguje líp než kdy předtím," podíval se na ni a obdařil ji zářivým úsměvem. "Jinak Evansová, moc pěkný župan, kolik na něj zemřelo plyšáků."

Lily se usmála a rozhodla se přistoupit na jeho hru.

"Tak bylo jich docela hodně, ale všechny sestřiny."
"Jak se zdá, máte mezi sebou velké sourozenecké pouto," dobíral si jí James.
"Ohromně," odpověděla mu ironicky. "Neviděl jsi někde Alici? Vůbec jsem ji celý den neviděla," rozhodla se ho na to téma konečně zeptat, i když pochybovala, že jí Potter pomůže.

James se na ni šibalsky usmál.

" Tak se koukneme, kde bloudí. Počkej tady," řekl a vyběhnul po schodech vedoucích do chlapeckých ložnic.
Netrvalo mu to ani minutu a byl zase zpátky, v ruce držel kus pergamenu. Ten rozložil na malý stolek a namířil na něj hůlkou.

"Slavnostně přísahám, že jsem připraven, ke každé špatnosti."

Na pergamenu se pomalu začal rýsovat půdorys celých Bradavic.

"Tak tohle je Pobertův plánek, ukazuje polohu jednotlivých osob v Bradavicích. Třeba profesorka McGonagalová je právě na záchodě," ukazoval na její jméno v plánku.

Lily na plánek zírala víc, než kdy na nějakou knížku.

"To je úžasné," řekla naprosto ohromeně. " Kde jste to vzali."
"Vyrobili jsme ho," James se usmál a dodal: " můj nápad." Jeho koutky se teď pohnuly skoro ke stropu.
"Geniální," dodala a pořád nepřítomně zírala na plánek.
"Díky. Tak a teď mi pomoz najít Franka."
"Proč Franka, já myslela, že hledáme Alici."
"Kde je on tam je i ona," řekl a sledoval, jak bude Lily reagovat.
"Tak to si děláš srandu ne. Jak? Kdy?" vyhrkla nadšeně.
"To víš moje zásluha," řekl sebejistě.

Lily jen protočila panenky.

"Podívej, tady jsou," řekla náhle a ukazovala prstem na astronomickou věž.
"Jak jinak," dodal potichu svou poznámku James. Lily sice jeho poznámku nepochopila, ale rozhodla se nerozebírat to.
"Tak co jdeme?" vyhrkla ze sebe Lily.
"Jako kam?" řekl nechápavě James.
"No na Astronomickou věž."
"To je chceš jako sledovat?" zeptal se a byl zvědav, co mu na to odpoví.
"Jaké sledování, jen chci vědět, jestli je v pořádku, neviděla jsem jí celý týden," snažila se pro své chování najít nějakou výmluvu.

"Takže je budeme sledovat," řekl paličatě James.
"Dobře, ale neříkej tomu prosím sledování, to zní tak nečestně," řekla s prosbou Lily.
James se nadechnul, usmál a přikývnul.

"Fajn, tak a teď je čas, abys zaběhl pro ten svůj úžasný neviditelný plášť," řekla a na slovo úžasný dala obzvlášť velkou porci sarkasmu.

James se ale nikam nehnul. " No myslím, že máme první problém, plášť jsem teď půjčil Siriusovi a ten bude momentálně někde na cestě do medového ráje."

"Ten člověk si nedá snad nikdy pokoj, pořád bude porušovat školní řád," řekla nechápavě Lily a přitom kroutila nevěřícné hlavou. Chvíli se odmlčela a pak se znovu chopila slova.

"Tak to asi budeme muset zvládnout bez pláště, vždyť pořád budeme mít plánek."
"To chceš jako vážně jít?" zeptal se James.
"Jasně a pohni, zdržuješ," řekla Lily jistým hlasem.
"Tak jo, přemlouvat se nenechám," řekl a energicky se zvedl a společně s Lily vyrazil vstříc Astronomické věži.

Když ale prolézali obrazem Buclaté dámy, tak se Lil zarazila. Hlavou jí proudila slova typu: přece tam nepůjdu v županu. Vysvětlila Jamesovi svůj problém a utíkala zpátky do pokoje. Po půl hodině se vrátila a probudila Jamese, který mezitím usnul na jednom křesle. Znovu se zvedl a konečně vyšli ven a porušili školní řád.

Cesta tam byla velice snadná, vůbec nikoho nepotkali. Možná až moc snadná. Schody, co vedly do Astronomické věže, byly hodně zmáhavé, ale konečně jim zbývalo jen pár schodů. Jelikož věž byla plně otevřená, tak tu teď bylo minimálně 5 stupňů v mínusu. Lily se v tichosti klepala. James její třes zachytil a začal si pomalu neslyšně sundávat mikinu a pak jí podal Lily.

Ta ji ochotně přijala a naznačila mu rty slova díky. Oba přikrčeně a potichu vystoupaly posledních pár schodů. Zůstali skrčení a dívali se na ně těsně nad nejvyšším schodkem.

Na věži byla připevněna velká houpací síť, na které byla Alice schoulena ve Frankově náruči. Oba potichu dřímali.

"Ježiši, to je tak krásně romantické," řekla Lily šeptem k Jamesově uchu.

James souhlasně přikývnul, pak jí hlavou naznačil, že by měli jít. Lily také přikývla a oba se znovu plížili dolů ze schodů. Když už byly v dostatečné vzdálenosti, tak se konečně postavili a beze slova sestupovaly. Pak Lily zašeptala.

"Jamesi… děkuju za dárek."

James se nesměle usmál a chystal se jí říct něco na oplátku. Pak se ale prudce zarazil. Před nimi stála paní Norisová a pronikavě mňoukala.

"Honem, plánek," řekl pohotově James, který už byl na takové situace zvyklý.
"Kruci, já jsem ho zapomněla nahoře na schodku," zděsila se Lily.
James okamžitě vyrazil nahoru a Lily pospíchala za ním. Neměla šanci ho dohnat. Byla teprve v půlce schodů, když už se vracel.
"Honem jde sem Filch," přiběhl k ní a popadl jí za ruku, aby nezůstávala za ním.

James neustále kontroloval situaci na Pobertově plánku. Když dorazili ke konci schodům, pustil jí ruku, popadl hůlku a poklepal na plánek.

"Neplecha ukončena."
James moc dobře věděl, že už je u nich.
"Ale, ale… pan Potter, z toho kouká další školní trest," usmíval se zlomyslně Filch. " A vzal jste sebou i svoji přítelkyni."
"Já... já nejsem jeho přítelkyně," ozvala se slabým hláskem Lily.

Filč si zdřejmě její poznámky ani nevšimnul a smál se svým škodolibým smíchem.

"A tohle se zabavuje," řekl a vytrhl Jamesovi pobertův plánek z rukou.

***

Na několik okamžiků se v celé síni rozeznělo ticho. Slyšet bylo jen tiché šourání hadru po školních pohárech. Pak James prolomil ticho.

"Nechápu, proč je studenti musí pořád dokola leštit, vždyť se na nich žádný ten prach nestihne uchytit. Za tu dobu co jsem v bradavicích, to dělám snad už po sté." postěžoval si na školský systém.

Lily se jen nepatrně usmála a už se jí v puse formovala další slova.

"Co myslíš, pozvou nás na svatbu?"
Oba se teď šibalsky usmívaly.
"Myslím, že máme oba slušnou šanci stát se jejich svědky," řekl a dramaticky mu poskočilo obočí.

→ 7. Kapitola ↔ 9. Kapitola ←
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ginny Ginny | Web | 29. prosince 2014 v 20:45 | Reagovat

Další kapitolku, prosíííííím! Je tak boží! :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama