Červenec 2008

bloček Sidi

16. července 2008 v 19:26
Bloček najdete ZDE.

3.Podivná zrzka

16. července 2008 v 18:57 | Marcelka |  Čas lásku nezmění
Amy se zastavila a upřela na něj své modré oči. Chvíly si ho prohlížela od vrchu dolů a pak řekla..
"Nezhubnul jsi trochu?" a na obličaji se ji objevil široký úsměv.
"Jo trochu jo." usmál se Marcus.
"Kdo tě donuti cvičit?"
"Dá se říct, že moji hodní spolužáci z Itálie."
"Asi jsi to měl těžké."
"Jo to měl. Jak jste se měly s Teresou."
"No po tvém odjezdu jsme nastoupily do Bradavic a kažou z nás daly do jiné koleje, moc často jsme se neviděli časem si každý našel nové přátele."řekla smutně Amy.
"Jo, ale teď jsem spátky a hodlám všechno uvést dopořádku."snažil se ji povzbudit Marcus.
"Jo snad jo. Tak tohle je vchod do naší společenské místnosti. Socha ti řekne hádanku a jestli se chceš dostat dovnitř budeš muset odpovědět správně. Ložnici máš společně s Edvardem Valtem a Tedym Lupinem."
"To tady máte ložnice po třech?"zeptal se ještě Marcus.
"Ne po pěti, ale Havraspárských studentů je málo. "ušklíbla se Amy.
"Tak se zatím měj uvidíme se ráno." rozloučil se Marcus a vydal se k ložnicím.
Další den ráno jim rozdaly rozvrhy a vyučování mělo začít. Eddie mu pořád říkal různé připomínky týkající se zdejších učitelů a žáků.
"U profesorky Minceové se snaž si sednout do zadu při víkladu dost prská."
"Jasně."
Marcus měl na svou první hodimu mít věštění s čísel. Amy na tenhle předmět nechodila, ale kluci jo, proto Marcusovy neustále vyprávěly, že každý student na škole by s ní chtěl něco mít. Amy ale tuhle doměnku vyvrátila.
Jeho první hodina se vyvíjela docela dobře seděl s nějakou upovídanou Mrzimorskou zrzkou. Neustále ho odváděla od tématu jejich hodiny.
"Hraješ famfrpál?"
"Já? Ani ne, v mé bývalé škole podemnou ruplo 5 koštat tak jsem s tím přestal."
"To je škoda, hodil by ses ma střelce."
"Myslíš?"
"Jo jsem kapitánka našeho týmu a mám na hráče dost dobrý odhad.Měl by ses alespoň jít podívat na konkurz."
"Jen mi nejde dohlavy proč mě přemlouváš, abych šel hrát ke tvým protihráčům?"
"Aby byla větší šance porazit Zmijozel."
"To jsou tam vážně všichni tak děsní?"
"Jo jsou nesnesitelní."řekla zrzka a udělala při tom dost ošklivý škleb.
Marcus se musel při pohledu na ni zasmát. Po chvíly se začala smát i jeho sousedka.
"Pane Brody, slečno Weyová můžete mi říct co je na mé hodině tak zábavného?" ozval se hlas jejich profesorky.
"N…nic, paní profesorko." odpověděla nervozně Teresa.
"Tak doufám, že už se to nebude opakovat, nebo vás rozesadím." řekla profesorka a vrátila se k víkladu.
"Neznáme se odněkud? To tvoje jméno uš jsem určitě slyšela a ty tvoje oči jsou mi tak povědomé." pokračovala i přes varování profesorky.
"Jasně kamarádily jsme se jako děti. Byl jsem tenkrát hrozný tlouštík. Pak jsem se odstěhoval do Itálie."
"Bože! Ty jsi Marcus?"
"Tak si mě pamatuješ."
"Že váháš strávily jsme spolu tolik času."
"Jo já, ty a Amy nerozlučná trojce. Škoda, že už spolu netrávíte tolik času." povzdechl si Marcus.
"Ty ses vůbec nezměnil."
"Většina lidí říká pravý opak." ušklíbl se.
"Ne ja nemyslela vzhledově, to jsi samozřejmě o dost jiný, ale jako člověk si stejný. Pořád hrozně milý, srandovní a chytrý."
"Ty jsi taky pořád ta suprovní holka."
"Pořád umíš tak suprově vařit?" zeptala se znenadání Teresa.
"Jasně, to víš hlad člověka naučí věcí."
"Tak to bych určitě někdy chtěla něco ochutnat. Ty tvoje sušenky byvaly užasné. Koho to napadlo přidat do těsta bláto?"
"Jo ty byl nápad Amy."
"Mohlo mě to napadnout, že naše suprová kámoška dokanalá Amy."
"Vy jste se nějak pohádaly nebo co?" zeptal se Marcus, kterého dost zaskočilo jak o Amy mluví.
"Něco takového, nechci se o tom moc bavit, stejně se to jednou dozvíš."
Marcus na ni jen překvapeně hledel.
"Tak to už by stačilo oba dostanete školní trest, za neustálé vyrušování v hodině." řekla profesorka, na kterou už Marcus dočista zapoměl.

2.Lidi se mění

13. července 2008 v 0:51 | Marcelka |  Čas lásku nezmění
"Za dva dny mám nastoupit do Bradavic pojedu si do Londýna koupit potřebné věci."
"Jo jen se nestrať a vem si sebou ten seznam věcí."říkala mu máma při odchodu máma.
Marcus si seznam strčil do kapsy vyšel z domu a přemístil se. Není to tak dávno co složi zkoušku přemisťování. Objevil se v uličce plné lidí. Rozhlédl se okolo a přímo před sebou uviděl malou hospůdku, která vypadala příliš nenápadně. Marcus, ktreý kouzelníky znal věděl, že mají všechno tak nějak nenápadné, se vydal dovnitř.
Když vešel dovnitř. oslovil ho hostodský..
"Tak co to bude pane?"
"Chtěl bych se dostat na příčnou ulici, mohl byste mi pomoct."
"Sanozřejmě, pojďte za mnou." vyzval ho hospodský a zavedl ho na zadní dvorek se slovy..
"Jen stačí hulkou poklepat na tuhle cihlu."
Před Marcusem se začal objevovat vchod na velice krásnou ulici.
"Mnohokrát vám děkuji pane." poděkoval a vydal se na nákupy.
Záklaní věci jako kotlíky a mosazné dalekohledy měl doma , takže se nemusel zabývat noc velkými nákupy, potřebuje jen hábit a učebníce. V obchodu s knihamy se moc dlouho nezdržel .Prodavač měl už předem nachystané knihy pro Bradavické studenty takže mu stačilo jen zaplatit.
Hábit si koupil v obchodě madame Malkinové, kde potkal jednoho příjemného chlapce.
"Ahoj já jsem Edvard, ale říkej mi Eddie." natáhl k němu ruku chlapec.
"Já jsem Marcus, těší mě."
"Tebe jsem v Bradavicích ještě neviděl v kolikátem budeš ročníku?"
"Jdu do sedmého, právě jsme se sem přestěhovaly s Itálie."
"Itálie nádherná toc země, už vím z kama máš tak bezva opálení." řekl Ediie a trochu se ušklíbl.
"Stačí jedno kouzlo a budeš ho mít taky." :D
"Já už půjdu, uvidímese v Bradavicích , Marcusi."
"Ciao Eddie."
Ráno v den odjezdu se Marcus hrozně těsíl. Všechny věci už měl dávno zabalené a sám čekal na mamku, která se ještě strojila.
"Pohni!"
"Ale vždiť jsme tam za minutku."
"Já vím, ale rád mívám časovou rezervu.
O půl hidiny později, už jeho matka stála na nádraží a mávala mu. Jen co vlak projel zatáčkou strati ji z dohledu a šel si najít nějaké volné coupe.
"Marcusi jsem rád, že tě zase vidím přisedneš si ?" ozval se za ním hlas Eddieho.
"Jasně."
Eddie mu pomohl odnést kufr dovnitř. Sedělo tam poměrně málo lidí.
"Tohle je Monica." ukázal na dívku co seděla najblíš dveří.
"Těší mě já jsem Marcus."
"Já jsem Tedy" představil se chlapec s modrými vlasy.
"Marcus."
"A já jsem Victorie."
"Těší mě."
"Tak ty jedeš do Bradavic poprve?" zeptala se Monica a podívala se na jeho mužný vzhled.
"Jo přestěhoval jsem se sem z Itálie."
"Jak se ti líbí v Anglii?" zeptal se Tedy.
"Jelikož jsem tady před několika lety bydlel, je to tady krásnější než ninule." usmál se Marcus.
Povídaly si neuvěřitelně dlouho, než vlak začal spomalovat.
"Měli bychom se přesléct do hábitů." řekl Ediie.
Monica lechce pozvedla obočí.
"na záchodě." dodal jakoby nic.
Vlak je dovezl na nádraží v Prasinkách, odkud pokračovaly jízdou v kočárech. Ve vstupní síni ho oslovila nějaká buclatá čarodějka.
"Vy jste pan Brody?"
"A..ano, přejete si?"
"Jsem profesorka Marksová, ředitelka školy si s Vámi chce po hostině promluvit, buďte tak laskav a počkej te na mě vě vstupní síni ukážu vám kde má kabinet. Zatím si sedněte kam budete chtít."
"Ano děkuji Vám, paní profesorko."
Hostina byla nádherná uplně v jiném stylu než v Itálii a to zařazování prváků, prostě užasné."
Marcus se ve vstupní síni rozloučil s novímy přátely a počkal na profesorku. Když přišla zavedla ho k obrovskému kamenému chrliči a řekla heslo . Chrlič se odklopil a za ním se objevily schody do ředitelovy pracovny.
"Až po vás." pokinula mu profesorka.
Zaklepal na dveře a ozval se přísný hlas.
"Račte vstoupit."
"Dobrý den paní ředitelko chtěla jste se mnou mluvit?:"
"Ano posaďte se" řekla a ukázala na židli před stolem.
"Jak jistě víte v Bradavicích jsou čtyři koleje a do jedné z nich vás teď musíme zařadit. Do jednotlivích kolejí vás zařadí moudrý klobouk." řekla mu a položila na hlavu onen klobouk.
"Hmm… jste velice moudrý a máte pevnou vůli, a kvůli přátelům by jste se vzdáte všeho.
Vím kam tě poslat bude to HAVRASPÁR."pronesl klobouk.
"Vítečně, paní profesorko prosím zajděte pro Havraspárskou prefektku." řekla ředitelka.
"Jmenuji se Minerva McGonagallová a jsem ředitelkou této školy." začala svůj proslov kde mu začaly vysvětlovat řád a pravidla školy. Přerušila ji až studentka, která zaklepala na dveře.
"Pojďte dál slečno." vyzvala ji profesorka McGonagallová.
"Představuji vám nového havraspárského studenta. Ukažte mu prosím jeho ložnici, děkuji."
Marcus se studentkou vydal do společenské místnosti.
"Ty jses asi přistěhoval, že?"
"Jo vždycky jsem chtěl chodit do Bradavic."
"Bradavice jsou super to jo:" potvrdila to dívka.
"Prosimtě neznáš Amy Boonovou, nebo Teresu Weyovou?"
"Z kama je znáš?" divila se překvapeně studentka.
"Z dětství."
"To je divné já jsem Amy Boonová, ale já tebe neznám."
"No jo vůbec jsem tě nepoznal tak jsi se změnila. Já jsem Marcus Brody."
"Sice nevim z kama nás znáš, ale ty Marcus určitě nejsi."
"Vážně? A dáš si blátovou sušenku?" zasmáll se Marcus.

1.Náhlý zvrat

12. července 2008 v 23:15 | Marcelka |  Čas lásku nezmění
Marcus Daniel Brody měl těžké dětství. Hodně dětí si z něj utahovalo kvůli jeho postavě. Byl to malý obtloustlý chlapec, co měl uhlově černé vlasy sestříhané na ješka. Měl ovšem dvě neobyčejné kamarádky, které byly nejen neobyčejně hezké, ale i úžasně milé. Trávily spolu neuvěřitelné chvilky plné dobrodružství a srandy. Všichni tři byly z velice starých kouzelnických rodin. Jeho matka byla krásná čarodějka, která měla neuvěřitelnou schopnost převrátit jednou informací celý Marcusuv život. Když mu byl rok bydleli v Itálii kde se také narodil, ale pak se jeho matka rozvedla s tátou. A aby na něj nemusela myslet, tak se raději přestěhovala do Anglie kde bydlí až do teď. Markus a jeho dvě kamarádky - Amy Jane Boonová a Teresa Nicola Weyová složily přísahu, že ať se stane cokoliv tak budou navždy nerozlučitelní přátelé. Obávané cokoliv ale přišlo…
"Nemůžu se dočkat, až nám dojdou ty dopisy z Bradavic." radovala se Teresa . Všechny tři děti na to právě měly ten npravý věk. Neuvěřitelně se do bradavic těšily, budou spolu trávit čas od rána do večera.
"No tak já už běžím domů čekat na tu správnou osudovou sovu." zavtipkoval Marcus a rozloučil se s kamarádkami. Po cestě domů, ale narazil na svého "dobrého" souseda Rogera Smise.
"Kampak to valíš tou závratnou rychlostí, tlouštíku."
Marcus se rozhodl zvolit taktiku ignorace.
"Tak co už si dostal dopis z Bradavic?"
Marcus se na něj raději ani nepodíval.
"Oni tě nezi sebe nevezmou, ty do bradavic nepatříš. Nechtějí tam ani tlusťochy a ani buzeranty."
Marcus se rozběhl a co nejrychlej utíkal domů a snažil se nevnímat slava, která na něj Smish volal.
Když dorazil do jejich chudého obydlí, téměř okamžitě si otevřel okno a začal vyhlížet sovu. Po dvou hodinách Marcus ji uviděl. Přistála na parapetu a Marcus ji odvázal dopis. On ale nebil pro něj, na obálce stálo jméno jeho matky. Předal jí dopis a hned se zase vykolnil z okna a čakal. Za pouhou minutu se na obloze objevila krásná sova a elegantně se snesla na jejich parapet. Marcus už od prvního pohledu poznal, že tohle je pravý dopis z Bradavic. Stal se z něj ten nejštasnější chlapec v Anglii. Teda si to alespoň myslel. Než se dozvěděl že mu umřela babička v Italii a oni zdědí veškerý jekí majetek i s přepychovým sídlem.
"Budeme se stěhovat do Itálie." řekla mu ze dveří matka a mu se najednou zhroutil celý svět. Odjede a už nikdy neuvidí své přátele a nikdy ani neuvidí svou vysněnou školu. Před očima mu najednou probleskly vzácné chylky strávené s děvčaty. Jak Teresa málem zapálila les, nebo jak se pokoušely prodat v mudlovském obchodě sušenky s blátovou příchutí, jak se zamiloval do Amy a když si dali pusu. Ono to vlastně nebylo nic závratného Marcusovi se Amy odjakživa líbila a když jí dal pusu řekla mu, že by měly být spíš přátelé. Teď má život v Anglii opustit a nastěhovat se, za novýma lidma do Itálie.
Když se s holkama rozloučil čakal ho život plný obav a nástrah. V Itálii to nebylo špatné žití. Měli už více peněz tak si mohly dovolit lepší věci. Jeho matka si našla přítele, který se k nim nastěhoval a pojal Marcuse za vlastního sina. Marcus začal chodit do místní školy jménem Chaecaton. Moc přátel, ale neměl skoro každý se mu posmíval a šikanoval ho. Když mu bylo 15 let rozhodl se svůj život změnit. Začal cvičit se všech sil, naučil se více odolávat stresu a posměškům. Po roce usylovné dřiny by ho nikdo nesrovnával s tím tlustým chlapcem z dětství. Po skončení šestého ročníku jejich rodinu postihlo další nestěstí. Jeho nevlastního otce Jefriho srazilo auto a on nehodu nepřežil. První měsíc prázdnin byl pro Marcuse nesnesitelný ta lítost, kterou měl v srdci ho pohlcovala. Měl Jefriho rád a jeho matka ho milovala. Asi týden po pohřbu se rozhodla prodat dům a vrátit se zpátky do Anglie. Marcus měl začít chodit do bradavic jak bylo prvně plánováno. Znovu se udvidí s Teresou a Amy.

Úvod

12. července 2008 v 23:14 | Marcelka |  Čas lásku nezmění
Marcus Daniel Brody je chlapec, ktrý má 11 let. Je zamilovaný do své nejlepší kamarádky Amy. Jak je svede dohromady čas, který strávily v odloučení?
To je nová povídka, kterou chci dopsat počet kapitol ještě vážně nevim, ale snad se mi to bude psát hodně rychle ať máte co číst: :D



Diplomy za 4.bleskovku

5. července 2008 v 18:03 | Marcelka
Doufám že se budou líbit.


Rozcestník - POVÍDKY

5. července 2008 v 15:08 | Marcelka |  POVÍDKY





Jak si James Potter získá srdce půvabné spolužačky Lily Evansové a jaká překvapení na něj číhají?
Postavy: Lily Evansová, James Potter, autp. Alice Boneová, Sirius Black ...
Stav: Nedokončená
Čtěte ZDE.
Úvod, 1, 2, 3, 4, 5
_________________________________________________________________________________



Příběh jednoho obyčejného kluka, který dostane svůj dopis a dostává se do světa kouzel a začíná objevovat něco málo z historie o jeho rodičích. Není žádné překvapení, že se v Bradavicích potká také jak jinak zamiluje.
Hlavní postavy: Lucas Wright, Jenna Hamitonová, Matt Briant
Vedlejší postavy: Audrey Davisová, Tyler Green, Ema Wrightová

Stav: nedokončená
První kapitola napsaná dne: 12. 6. 2012
Čtěte ZDE
Kapitoly: 1, 2

_________________________________________________________________________________




Poděkování
Musím říct, že dnešní hodina fyziky byla vážně nudná. No řekněte, koho by bavila nějaká Speciální teorie relativity? Pomocí těchto tří řádů chci poděkovat naší profesorce, která mi dala hlavní podněk k napsání této povídky.

Jak by se Vám líbilo, kdybyste každý druhý den měli nehorázné štěstí? No jo v tomto ohledu bych si asi neměl stěžovat, podaří se mi všechno, na co si jen vzpomenu. Jenže moje nehorázné štěstí střídá zase neuvěřitelně otravná smůla. Bylo ba parádní mezi tím najít nějakou rovnováhu.
Lucas Hartley

Náš hlavní hrdina nastupuje do posledního ročníku v Bradavicích. Čtěte příběh jeho rodičů, jeho kamarádů a jedné jeho lásky...

Hl. postavy: Lucas Hartley, Gracie Haryson, Jessica Anderson, Mathew Liquid, Brian anderson,...

Vedlejší postavy: Emma Hartley, Marvin Hartley, Eric Anderson

Stav: rozepsaná (prolog napsán 11.10. 2011)
Čtěte: ZDE
Kapitoly: Prolog, 1,

_________________________________________________________________________________


Kam bude směřovat život Italského studenta Marcuse, když se vrádtí do státu kde vyrůstal? Jak ho přímou zpět jeho staří přátelé. Jak si Marcus povede v Bradavicích, ve své vysněné škole?
Postavy: Marcus Daniel Brody, Amy Jame Boonová, Teresa Nicola Weyová...
Stav: nedokončená
Čtěte : ZDE
Úvod, 1, 2, 3
!!Prosím pište komentáře!! :D